Dne 5. 10. 2016 se žáci 4. třídy vypravili na celodenní exkurzi do Prahy. Kraje, krajská města a Praha patří do učiva vlastivědy ve 4. ročníku, a tak jsme se jeli podívat na to, o čem se učíme. Mnozí z žáků byli v Praze úplně poprvé. Cesta začala srazem v Zábřehu na nádraží. Náš dopravní prostředek byl žlutý vlak RegioJet. Ve vlaku na nás čekalo první překvapení. Měli jsme se jako králové a královny, protože se o nás staraly stevardky, spoustu věcí nám nabídly zadarmo, a to některé velmi překvapilo. Cestu vlakem jsme si užívali. Přestože v Zábřehu bylo hodně nevlídné deštivé počasí, Praha nás přivítala sluníčkem, ale docela velkým chladem. První kroky z nádraží vedly na Václavské náměstí, projeli jsme se metrem, prohlédli si nové náměstí Václava Havla, Národní divadlo, Novou scénu a vyjeli lanovkou na Petřín. Další zastavení bylo v Bludišti. Od některých zrcadel jsme se nemohli odtrhnout a velice jsme se nasmáli. Z Petřína jsme šli kolem rozhledny na Pražský hrad. Těšili jsme se na dvanáctou hodinu, kdy proběhne výměna hradní stráže. Zde jsme asi nejvíce vymrzli, protože vstup na hrad hlídá ochranka a policie. Všichni jsme prošli důkladnou kontrolou. Na Pražském hradě nás všechny ohromila katedrála sv. Víta. Podívali jsme se, kde je kancelář prezidenta republiky, Vladislavský sál, Muzeum hraček. Starými zámeckými schody jsme kráčeli na Malostranské náměstí. Odtud máme všichni nezapomenutelný zážitek. Kde se vzala, tu se vzala, zcela nahá žena, která šla asi 300 metrů před námi a za ní pan fotograf. Toto bylo pro mnohé opravdu nezapomenutelné. Na Karlově mostě jsme si vyzkoušeli, jak nám sluší pláštěnky a každý z nás si sáhl na „zlatého psa“ a něco si přál. Před cestou na Staroměstské náměstí už opět svítilo sluníčko. Při tak náročném pochodu po Praze je také potřeba doplnit vyhládlé žaludky a ohřát se. Navštívili jsme KFC v Kaprově ulici a trošku se posilnili před dalším zážitkem. Tím byl výstup na Staroměstskou radniční věž. Cesta nahoru se nám líbila, protože většina jela s panem ředitelem krásným moderním proskleným výtahem. Jen Ríša a paní učitelka museli vystoupat po svých, protože se s nimi výtah nechtěl a nechtěl rozjet. Na věži jsme si zopakovali vše, co jsme za celý den viděli. Celetnou ulicí jsme došli k Prašné bráně, Obecnímu domu a paláci Hybernia. Naše nožky již byly tak uchozené, že na vlakové nádraží jsme se nechali dovézt tramvají. Všichni jsme se těšili do vlaku, protože už jsme měli vymyšlené, co si zase objednáme a nakoupíme. Nejlepším nakupujícím byl „náš Eda“. Po půl sedmé večer jsme šťastně dorazili do Zábřeha, kde čekali netrpělivé maminky a tatínci. Popřáli jsme si s paní učitelkou a panem ředitelem pěknou dobrou noc a rozjeli se do svých domovů.
Mgr. Lenka Crhonková
