Konečně je tu 25. květen a my jedeme do Prahy na exkurzi. Začátek byl všelijaký, protože některé z nás zlobila střevní viróza. Vše dopadlo na jedničku, všichni sedíme ve vlaku. Praha nás přivítala sluníčkem. První zastávka byla na Václavském náměstí u sochy svatého Václava. Fotíme první obrázky. Následovala jízda metrem k Národnímu divadlu a náměstí Václava Havla. Tramvají jsme se přesunuli k lanovce na Petřín. Nikde žádné fronty, tak si cestu lanovkou užíváme. První svačinka byla pod rozhlednou. Svižným krokem míříme k Hradu. Letos je vstup již bez kontrol. Paní učitelka kupuje vstupenky a my jdeme k Chrámu svatého Víta. Bohužel otevřeno až ve 12 hodin. Nám to nevadí, prohlížíme si Vladislavský sál, o kterém se zrovna učíme ve vlastivědě a repliku korunovačních klenot. Zaujme nás i Chrám svatého Jiří. Největší nadšení nás čeká ve Zlaté uličce. Zde fotíme jako o život. Všechny nás uchvátí brnění, zbraně té doby, válečné pavézy. Hlasujeme, kdo chce do mekáče a kdo se chce vrátit přes davy lidí do Chrámu svatého Víta. Ráďa Macek je přehlasován. Po Starých zámeckých schodech scházíme k tramvaji a stačí nám se svézt jednu zastávku, protože nás již všechny bolí nohy. Jsme v Mc Donalds. Utratili jsme zde snad vše, co jsme dostali na cestu. Přes Karlův most jsme došli na Staroměstské náměstí. Prohlédli jsme si orloj, Celetnou ulicí jsme došli k Prašné bráně, kde dříve končila Praha.  Na závěr jsme si nechali prohlídku Vyšehradu. Mnozí z nás jsou skauti, proto hledáme na vyšehradském hřbitově hrob Antonína Benjamina Svojsíka. Je to zakladatel českého skautingu. Na vyšehradských hradbách odhadujeme, odkud asi skočil Horymír se svým koněm Šemíkem. Paní učitelka nám dává konečně chvíli odpočinku na regeneraci. Metrem se vracíme zpět na hlavní nádraží. Vlak přijíždí na čas, poslední koruny utrácíme v Regio Jetu. Jsme unavení, utrmácení, Míša nám usíná ve vlaku, ale nabytí dojmy z naší krásné Prahy.

Od paní učitelky dostáváme všichni pochvalu, protože naše chování bylo opravdu na jedničku.

       Mgr. Lenka Crhonková